Předem vydávám varování pro mámu, aby tenhle příspěvek radši nečetla, i když je mi jasný, že si ho stejně přečte. Takže. Probudit se v sobotu a zjistit, že čísla se od noci ztrojnásobily, nebylo uplně příjemný. Ale ono je to konečný číslo vlastně ve výsledku jedno. Nejdřív jsem si řikala, že to vůbec nebudu číst, ale nešlo to. … More Jeden levandulový polštářek, prosím

Asi by se hodilo začít tenhle příspěvek slovy Avignon, tam je shon. A pak přidat vtipnou fotku jak tančim na mostě. Ale nebojte, takhle trapná ještě snad nejsem. Radši začnu listopadovým balíčkem, kterej jsem si kvůli pohnutejm událostem prvního večera rozbalila až ve vlaku. Bezlepková energie sbalená na cesty! Někdy to hrozně dobře vychází:) Historku o … More Inspirer Expirer

Marion byla na francouzským gymplu jedna z nejchytřejších ve třídě. Nejspíš proto teď nesedí někde v kanceláři u počítače, ale peče chleba uprostřed nádherný přírody v kraji jménem Ardèche. A tak jsme se domluvily, že se za ní pojedu podívat, protože je to jen asi tři hodiny cesty, což se dá ve Francii považovat za … More Všude dobře, u Mařenky nejlíp

Kromě větších akcí, který vydají na samostatnej příspěvek, je tady taky spousta menších věcí a setkání. A ty se teď pokusim nějak shrnout. Jenom tak pro představu, jak je to tady občas rozmanitý. A hlavně že díky těmhle malejm setkáním si postupně vytvářim nějakej komplexnější obrázek o Marseille. Ale začnu od toho nejvyššího. Minulej tejden … More Marseillská kavárna – bobo není hipster, jářku

Konec posledního příspěvku je důkazem toho, že jsem si představovala, jak se nastěhuju do novýho bytu a napíšu nějaký dobrý historky. Věci se ale někdy nedějou tak, jak si je člověk maluje. Ke stěhování nicméně došlo, nebojte, a asi už nikoho nepřekvapí, že součástí bytu je dítě ve střídavý péči, tentokrát jen jedno. A taky … More Profesionální maminka

S Káčou jsme se vždycky smály filmu Nepečte piškoty ve špatné náladě, takže teď varuju: Nečtěte tenhle příspěvek, pokud jste naměkko. Je totiž dojemnej, sentimentální a černobílej, jak už to u bilančních příspěvků po měsíci bejvá. Rozhodla jsem se ho zasvětit předodjezdovýmu loučení, protože ne nadarmo se říká, že člověk si nejvíc uvědomí, co má, … More Měsíc odloučení měsíc od loučení

Chápu, že je fajn mít moře a krásnou přírodu okolo, ale takovej park v centru taky neni k zahození. Nicméně v Marseille si to asi moc nemyslej. Parky jsem zatim napočítala dva, když pominu dětský hřiště, kde jsou trávníky metr krát metr. Občas je to taková zábava po práci, že se obleču do běžeckýho a … More Řekni, kde ty parky jsou

Tuhle otázku si taky občas pokládám, i když ne zas tak často. Ale je pravda, že (jak vyplývá i z ankety) by se po skoro měsíci hodilo napsat něco o práci. Už se tam toho stalo poměrně dost, proto ani nevim, kde začít. Tak to zkusím nějak shrnout. Takže… místo, kde pracuju, se jmenuje Informační … More Co tady vlastně dělám

Pokud vás zajímá, kam chodil Cézanne na záchod, tak si rozhodně zajeďte do Aix-En-Provence. Je mu tam totiž zasvěcený úplně všecko. Kromě toho jsou tam příjemný sobotní trhy a spousta obchodů, takže pro milovníky impresionismu nebo luxusních doplňků ideální půldenní  volba. Výhoda je, že z Marseille jezděj do Aix vlaky i autobusy každou čtvrt hodinu. … More Posh Ex