bujabéza

Pokud vás zajímá, kam chodil Cézanne na záchod, tak si rozhodně zajeďte do Aix-En-Provence. Je mu tam totiž zasvěcený úplně všecko. Kromě toho jsou tam příjemný sobotní trhy a spousta obchodů, takže pro milovníky impresionismu nebo luxusních doplňků ideální půldenní  volba.

Výhoda je, že z Marseille jezděj do Aix vlaky i autobusy každou čtvrt hodinu. Cesta trvá asi jako z Prahy do Boleslavi, akorát je čtyřikrát dražší. Vtipný je, že v autobusu konečnou oznamujou slovy: Tous les voyageurs sont invités a déscendre… takže žádný ,,konečná, vypadněte,” ale srdečně vás zveme k výstupu z autobusu. A to je jen začátek toho, co vás po výstupu čeká. Rozdíl mezi Marseille a Aix je znatelnej na první pohled. Čisto, ticho, spořádano.

Tahle až nechutná idylka je umocněná fontánama na každým rohu, stromořadíma platanů, předraženejma kavárnama se spokojenejma důchodcema a nedejbože když do toho na prosluněným náměstíčku začne vyhrávat harmonikář.

Místní jakoby neměli nic jinýho na práci, než sedět v kavárnách nebo si jít při sobotě upravit patku. A tak neni divu, že jsou šťastný jak Alexandr.

Přestože v Estaque malířská stezka trochu zklamala, dala jsem jí ještě jednu šanci. Tentokrát po stopách Cézanna. Tady se narodil, tady chodil do školy, tady sedávala jeho máma, tady chodil na kafíčko se Zolou a tady dneska máme Cézannův domov důchodců.

Jak už jsem asi psala, na detaily jsem slabá, proto není divu, že jsem značení stezky odhalila asi tak u bodu 21 z 22 po tom, co jsem asi pětkrát zabloudila.

Když už jsem se ale tak naladila na Cézannův štětec, rozhodla  jsem se zavítat i do jeho ateliéru. Přišla jsem ve 12:25 a samozřejmě od půl byla polední pauza. Nicméně i zvenku si myslim, že se mu tam muselo malovat celkem pěkně.

Díky tomu, že jsem nestihla prohlídku, jsem se aspoň podívala na další místo – konečně na to, kde opravdu maloval venku (jestli teda tahle fotka neni fejk).

Prej si celkem potrpěl na horu Sainte Victoire. Výtvarnýmu umění moc nerozumim, ale pokud můžu soudit, tak hora na obrázku odpovídá hoře v reálu, takže bod pro Cézanna.

Oproti Marseille je v Aix celkově víc zeleně a o dost víc klidu, což je příjemný. Na druhou stranu je to tu nadmíru turistický a snobský. Tady jsem si třeba naivně říkala, že se nedočkavci tlačej v moderní galerii u novýho obrazu, a pak se ukázalo, že je to prodejna Applu.

Ale když se tak zpětně dívám na fotky, tak si řikám, že to v Aix zas tak špatný neni. Nicméně Marseille je Marseille:)