O Palermu se někdy říká, že se podobá Marseille. A tak jsem se rozhodla to jet před Vánocema prozkoumat. Rozložením města by se určitá podobnost najít dala, ale jinak bych řekla, že si zas tak podobný nejsou. Palermo je o dost historicky a architektonicky bohatší, má spoustu paláců, kostelů a náměstí, kde se žije, oproti tomu všechno, co je kolem moře, je poměrně nuda. Vlastně člověku ani nedojde, že je v přímořským městě. V porovnání s Marseille má evidentně o dost sympatičtějšího starostu, Leoluca Orlando se nejen snaží bojovat s mafií, ale jako jeden z mála italskejch současnejch politiků je otevřenej pomoci migrantům. Letos bylo Palermo italským městem kultury, těsně před naším příjezdem (jak jinak) skončilo velký nomádský bienále Manifesta. Hádejte, do jakýho města se stěhuje za dva roky?:)
A teď už pár neužitečnejch tipů, kdybyste někdy do Palerma jeli, což vám doporučuju.
1. neptejte se Italů, jestli taky hráli Městečko Palermo usíná, když byli malí… nepřijde jim to moc vtipný
2. cestujte do Itálie s Italama, jejich schopnost sdružovat se s dalšíma Italama je neuvěřitelná, a tak už během cesty máte spoustu kamarádů
3. ubytujte se u důchodce Roberta (kontakt ráda poskytnu), kterej vás o půlnoci přijede vyzvednout autem a vezme vás na night ride Palermem s vyčerpávajícím výkladem
4. buďte co nejvíc času na trhu Ballaró, jednom z nejhezčích, co jsem kdy viděla, nejenom kvůli nabídce čerstvejch zelenin, ryb a podobně, ale hlavně zasazení do okolní čtvrti
5. i když je jasný, že jste přijeli hlavně kvůli jídlu, dělejte, že vás zajímá historie, třeba arabsko-normanská katedrála a výstup na její střechu
6. navštivte další důležitý místa jako Fontánu studu nebo křižovatku Quattro Canti
7. když už začnete být unavení z prohlídek, seznamte se se zábavným průvodcem z normanskýho Královskýho paláce s vzácnou kaplí Capella Palatina, kterej vám nabídne prohlídku zadarmo
8. uklidňujte se v zeleni
9. do Palerma se vydejte buď 8. prosince, kdy italskej křesťanskej svět slaví Immacolata, čili neposkvrněný početí panny Marie a v ulicích se konaj různý procesí, nebo spíš 13. prosince, kdy se na svatou Lucii jeděj ve velkým arancina, místní specialita, rejžový koule plněný masem, mozzarellou a dalšíma vynikajícíma přísadama. Shodou náhod jsme se seznámily s jedním Kanaďanem, co si říká Mr Arancino, po cestě na Sicílii si otevřel ve Vancouveru stánek a teď na tom prej slušně vydělává.
10. buďte nadšený, že Sicilani myslej i na bezlepkáče a dejte si po sto letech pizzu
11. mezi nonstop jídlem si dejte opáčko z bible a pak se zajeďte podívat na krásně zdobenou katedrálu v Monreale na kraji Palerma (cestou zpátky si nenechte ujet autobus, je to fakt daleko)
12. važte si lidí, co maj odvahu bojovat proti mafii jako soudci Falcone a Borsellino
13. a jentak se procházejte ulicema
14. a to nejlepší nakonec: rozhodně, ale rozhodně ochutnejte pistáciovej krém! I když jste vůbec nepřijeli jenom kvůli jídlu…
PS: Jo a ani pití neni v Palermu špatný, večer doporučuju třeba novej bar Bukowski, co má kamarád mojí kamarádky z Marseille, kde jsou skoro každej večer dobrý koncerty
bujabéza 