Frioulofilie

Mít ve městě ostrovy je stejně tak dobrý jako mít v bytě balkón. V obou případech jde o příjemný a dostupný prodloužení pole působnosti směrem do prostoru. O tom, jak se turisti na Ifu chytaj na pověst o Monte Cristovi, už jsem psala, proto vás tentokrát vezmu na další dva ostrovy souostroví Frioul, které zatím lapačům na turisty aspoň částečně odolávaj, protože na nich naštěstí nic neni. Právě to NIC ale dokáže polapit tak solidně, že osobně jsem poslední měsíc zaznamenala příznaky nastupující frioulofilie (tj. jet na Frioul kdykoliv to jen jde, zvlášť večer, kdy loď zlevňuje na 5 eur).

20180627_190955

20180627_162754

20180714_203705

Ostrovy jsou od Vieux Port asi šest kilometrů, během kterých vcelku rychle zapomenete na veškerý příkoří, co se vám staly na pevnině. Po příjezdu do jediný obydlený části ostrova, komerčního přístavu, je potřeba zavřít oči a peněženku a co nejrychlejc se vydat do míst, kde dobrou noc nedávaj unavený číšníci, ale smějící se racci.

20180627_190457

Smích nemusí nutně znamenat zábavu. Představte si sami, jaký to je bejt na holým ostrově, kde žije 20 tisíc párů racků, co vás strašně divně pozorujou a ještě divnějc se smějou. Nedávná návštěva, náruživá ornitoložka z Holešovic Radka, by mohla vyprávět. Ale tak aspoň někde člověku dojde, že jsou ještě místa, kde má příroda navrch…

DSCN2858

S rackama je větší ,,zábava” na levým ostrově Pomègues, kde je taky pár bunkrů z dob, kdy tu za války úřadovali Němci, a hlavně spousta skalnatých zátok, ve kterých můžete narazit na historiky pátrající po nevybuchlých minách nebo výletníky lovící šneky ze skořápky.

20180627_185834

36333291_10155337779247687_2807492462082260992_n

Pravá část ostrova Rattoneau s klasickou pláží je o něco víc navštěvovaná, až na výběžek se strašidelným objektem bývalý nemocnice Caroline z roku 1820, která kdysi sloužila jako karanténa, ostatně jako celej ostrov. Koupačku si tam proto můžete užít hlavně s epidemiology pátrajícími po dávnejch chorobách.

20180714_195925

Na Frioulu jinak žije asi stovka stálých i nestálých obyvatel, kteří jsou v Marseille vyhlášení tím, že o půlnoci ťukaj s prosíkem na dveře, že jim ujela poslední loď…

DSCN2856

20180714_205521

Naopak já si dost často přeju, aby se mi právě to stalo v opačným směru… ale pak stačí si vzpomenout na jeden film a celkem rychle to přejde!

 


Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s