Každý správný multikulturní město by mělo mít svůj Chinatown. A když ho nemá, tak ho jednoduše vyrobí. Aspoň to se v Marseille proslýchalo začátkem roku, že pro zlepšení čínsko-marseillskejch vztahů přímo v centru ,,vznikne” čínská čtvrť. Nevim, jak je tenhle skvělej projekt daleko, a tak vám zatim řeknu o jiný čínský stopě v přístavu, výstavě Fan-Tan jednoho z nejznámějších čínskejch umělců Ai Weiwei v muzeu Mucem.
Při přípravě výstavy se drbací kroužky rozdělily na dva tábory, který se nemohly shodnout, jestli je Ai Weiwei namyšlenej blb, co si furt vymejší (přeloženo do marsejštiny: chtěl po někom udělat nějakou práci… hodně práce), anebo cool týpek, kterej dělá cool věci.
Můžete bejt sebeznámější, ale když jste Číňan, je vám to celkem nanic, protože bohužel máte jméno, který si nikdo nepamatuje. A tak čelíme stovkám útoků za den, kdy na nás udejchaný návštěvníci z dálky křičej: Kde je ten Číňan? (v lepším případě) Japonec? Asiat? Ten… (napodobování šikmejch očí) kde??? Ty odvážnější se snažej vyslovit i jméno. Většinou z toho vznikne něco jako Wajajej nebo Ai Ping ťing.
Wajajej pojal výstavu v Mucemu jako vzpomínku na svýho otce a básníka Ai Qinga (1910-1966), kterej se tu v roce 1929 vylodil, než se odjel proslavit do Paříže. Kromě klasickejch objektů, na kterejch se snaží ukázat konfrontaci západ-východ a tradice-modernita, udělal taky pár kousků speciálně pro Marseille. Třeba dvě dvoutunový marsejský mejdla, do kterejch vytesal Deklaraci lidskejch práv.
Výstava je až do listopadu, tak kdybyste jeli do Marseille, tak se stavte!
A zatim si můžete nacvičovat výslovnost:)
bujabéza 