bujabéza

Několik z vás už zná historku o tom, jak jsem v Marseille poprvý v životě jako zaměstnanec čerpala placenou dovolenou tak intenzivně, až jsem ji během chvíle vyčerpala a musela dát před odjezdem do Prahy výpověď. Marsejská pracovní morálka se holt chytá lehce… Po návratu jsem proto musela z vyhřátý sedačky přesídlit do kategorie ,,speciální” akce ve Ville a na dalších místech. Jak moc speciální, můžete posoudit.

Tohle se ti bude líbit! Smáli se potutelně kolegové z vyhřátejch sedaček při první akci. Kongres Sexogyn. Sexuologie a gynekologie v jednom. Super. Téma: vaginalisation. Super. Moc úzký, moc suchý… Přestože sem si dala v 7 ráno celkem silný kafe, tohle byl jinej šálek. Nevim, jestli už někdo zkoumal dopad ,,zahlcení fotkama vagín přes celý plátno krátce po snídani,” ale s mozkem se začnou dít věci. A tak jsem začala přemejšlet, proč je ve francouzštině vagína rodu mužskýho a rozhodla se lingvistickej oříšek vyřešit pomocí googlu. Asi tušíte, co vám vyjede, když do googlu zadáte Le Vagin. Ne, mluvnice, ani pravidla pravopisu to fakt nejsou. A asi tušíte, že šéf přijde zrovna ve chvíli, když vám přes celej mobil začnou problikávat nemravný obrázky a vy se je snažíte nenápadně zakrejt a je to ještě trapnější. A on jenom zvedne obočí a řekne: Co to, prosim tě, děláš?

Když už jsem se dozvěděla, jak moc můžou bejt některý věci suchý, nebála jsem se další akce – recepce francouzskejch senátorů. Pohoda, to budou suchaři! – Dobrý večer, tady si můžete odložit, suchare. – Hehehe, s radostí, rukulíbám, a mohl bych si k vám dát i kalhoty? – Jo můžeš, ale ty krabíci, co si klapou v akvárku, budou za chvíli klapat v tvejch kalhotech, s radostí, rukulíbám.

Zelenina Francie. Uf, konečně normální akce. Zemědělce zatim vyhodnocuju jako jednu z normálnějších vrstev francouzský společnosti. Nabízej mrkve a džusy, kalhoty neodkládaj.

Díky angličtině se můžu z celeru přesouvat i na politický akce, což je dost zábavný. Vedení města a jeho plány na rozvoj centra Marseille – jinak řečeno, jak líbivejma slovama o rozvoji zakrejt to, že chceme odstranit tržiště a ,,ošklivý” věci a přitáhnout značky jako Victoria Secret, což jistě současný obyvatelé hodně využijou. Nejvíc mě zaujalo, kolik času debaty bylo věnováno barvě výloh v budoucím nádherným centru. – Myslím, že by měly být jednobarevné. – Musí to mít styl! – Já teď byla v Bordeaux, tam vám jsou výlohy! – Modré, jedině modré! Některý věci se asi můžou řešit jenom ve Francii… Dobrá byla i debata o krysách: – Krysy… – No jo, krysy… – Hmm, krysy… – V Paříži jsou taky krysy. – Ano, v Paříži je mnohem víc krys! – Nebudeme zastírat, že se tu mají jako ve čtyřhvězdičkové hotelu. – No jo, krysy. – Tak snad půjdeme k dalšímu tématu.

A my taky, protože už určitě čekáte, jak to bylo s tim princem (česky se teda asi řiká kníže, ale chápete, že už tyhle jazykový nuance nemůžu moc googlovat, a tak řikám princ). Po tom, co to tenkrát nevyšlo s konzulem, kolegové z Villy nevzdali snahu provdat mě do slušný společnosti. Přijede monackej princ, hezky se učeš! Upozorňovali měsíc dopředu. Nevim, jestli jsem se v dětství dívala na špatný pohádky (ty s Vladykou nepočítám), ale moje představy o princích se dost lišej od toho, co vylezlo z helikoptéry, která ležérně přistála před Mucemem.

Panebože, jde sem Sobotka, lekla jsem se z dálky. Zblízka to byl spíš nevinnej knírač. Nechtěla jsem podcenit témata k hovoru, a tak jsem na wikipedii předem nastudovala, že tohle neviňátko rádo jezdí na bobech (jednou ho při důležitym závodě převrátilo), chodí do kroužku radioamatérů, rádo se dívá na obrazy, několik jich vlastní a sbírá mince. Nečekaně. Má rád svoji jihoafrickou princeznu, která už možná párkrát byla šíleně smutná, protože princ má zároveň rád i jiný princezny, třeba ty, co dělaj letušky.

Vzhledem k tomu, že se ve vybraný francouzský VIP společnosti nepohybuju poprvý, zvolila jsem osvědčenou taktiku. Dlouhý Bonžůůr a dlouhý, nicneříkající a zároveň všeříkající pohled do očí: S tim výletem helikoptérou za rozbřesku nad Středozemím pořád počítám! Tenhle zážitek byl bohužel dost slabej na to, aby vyhrál soutěž o nejlepší zážitek s Albertem. Vyhrál kolega, co s nim byl na záchodě.

Vedle bezvýznamnýho seznamu francouzskejch významnejch lidí, co jsem viděla ze vzdálenosti tři metry (Macrona, co běhá po pobřeží v teplákovce OM, jsem v létě bohužel minula), jsem proto založila novej bezvýznamnej seznam významnejch monackejch lidí, co jsem viděla ze vzdálenosti tři metry a dám vám na závěr hádanku.

Kdo z dvojice já a princ sedí na konci článku v helikoptéře a míří do Monaka, a kdo naopak sedí v baru v prostitutkovský ulici, aby byl svět zase v rovnováze?:)