Už je jí měsíc a já ještě přes všechny přesuny ani nenapsala o jejim křtu. Takže … Pokud je něco divnýho na dělání knížky, pak je to ten moment, kdy ji poprvý uvidíte naživo. Když sem narazila do pána s paletama, jak vyskládává něco u vchodu, popadla mě naprostá panika: co sem to udělala?? Já ji nechci, odvezte to, spalte a nikomu o tom neřikejte! Představa, že dobrovolně zvu lidi, aby se na tenhle výtvor přišli podívat, mi najednou přišla děsivá a byla jsem jen kus od přejmenování události na Nechtěj křtít Marsej a už vůbec nechtěj nikomu nic ukazovat.
Naštěstí brzy zasáhla paní z chodby a moje první čtenářka, která se asi slitovala nad tou hromadou potištěnýho papíru a zakoupila první výtisk. Sebevědomí poskočilo radostí a nejenom, že jsem se konečně odvážila knížku otevřít, ale pořídila i první samolibou fotografii.
Hodiny na Avoidu ale začaly tikat neuvěřitelnou rychlostí a chtě nechtě bylo potřeba připravit ten křest, co vlastně nikdo nechce. Pak už si pamatuju asi jen tohle: falafel, zaseklej mixér, scénář, balónky máme, nový scénář, měnim scénář, chipsy, hlavně chipsy, zase měnim scénář, přenáším knížky z místa na místo, Ahoj mami, tohle je Brunhilda, Brunhilda přenáší knížky z místa na místo, sháníme bagety, měníme bagety za knížky v Na břehu Rhóny…
…zapomínáme vyzvednout bagety, Klára to jistí, balónky, přenášíme knížky z místa na lodě, sháníme židličky, áá makronky, a hlavně nůž na sýry, už to foť, jo?, a foť Kláru, a druhou Kláru, a Brunhildu a vůbec. A foť ten křest, kterej právě začínááá, ááááá, panebože, neee, to neeee.
Fotograf fotil poctivě, a tak o průběhu večera nejlíp promluvěj právě jeho fotky (Jeník Martinec, tohle jméno si zapamatujte, protože chtějte jeho fotky, až budete potřebovat něco nafotit:)) A na konci, až si je prohlídnete, tak vám řeknu, co je na dělání knížky vůbec nejlepší.
Takže… na knížce je samozřejmě nejlepší právě křest! Protože všichni by sice mohli jít na mistrovství světa v kámen-nůžky-papír probíhající na sousední lodi, ale nakonec daj přednost vaší akci, a protože přijdou nejenom nejlepší kamarádi, ale i lidi, co jste dlouho neviděli, a taky třeba úplně cizí lidi, co na knížku nebo blog někde narazili. A dokonce předstíraj, že je to i trochu zajímá. A tak vám v tom mumraji možná nakonec dojde, že to stálo za to a že udělat knížku je vlastně celkem dobrý:)
Takže ještě jednou díky všem a ať se vám Chtěj Marsej líbí! Díky moderátorům Didierovi a Jean-Paulovi, herečce neherečce Audrey, akordeonistovi Honzovi Koláčkovi, dýdžejce Hey Key, prodavačce Klárce, fotografovi Jeníkovi, všem pekařkám, Lógru, korektorce Hedvice za čestné zastoupení Backstage Books, Avoidu za přístavní atmosféru a paní v zeleném a čivavám za animaci!
A taky mamince, tatínkovi a sestřičce:) A taky Brunhildě, že jo! Teď už jen napsat další knížku, abysme zase mohly udělat křest:)
bujabéza 