Letní brigády můžou bejt různý. Někdo sbírá jahody, jinej houby a někdo chce zase hlídat ovce v Alpách. Třeba Zuzka. A tak jsme se rozhodli ji vyprovodit na její nejnetradičnější pracovní pohovor v životě.
Aby přechod z velkoměsta na farmu nebyl tak radikální, zastavili jsme se po cestě na maloměstě Manosque. S 20 tisíci obyvateli je nejlidnatější v departmentu Alpes de Haute Provence. A proslavil ho mimo jiné spisovatel, co rád sázel stromy, Jean Giono.
Potomky tam má nejen on, ale nejspíš i Rafael. Jinak se nedá vysvětlit, že na něj děti na ulici volali Papa! Při neděli tam jinak nikdo moc nebyl, a tak jsme se rozhodli vyměnit liduprázdno za ovceplno.
Asi po dvaceti minutách jsme dorazili k vesnici St. Martin – do krajiny podobný českejm vysočinám, kde už na nás čekal ovčí boss.
Seznámil nás se stádem, který už za pár měsíců čeká přesun na letní dovolenou ve dvoutisícový vejšce v Alpách.
Tam ho budou střežit dva až tři hlídači, kteří měsíc bydlej ve stanech. Placený jsou víc než minimální mzdou (SMIC čili něco kolem 1500 eur hrubýho), což celkem ujde. Navíc utrácej v podstatě jen za to, co si vynesou sami na zádech nahoru. Romantickou představu osamělých ovčáků v horách přerušil až Rafaelův kamarád Kevin slovy: A chováš je teda na… kebab? Ovčák se odmlčel, zahleděl se do dálky a pak smutně odvětil: Na kebab… Radši už půjdeme…
Na farmě se nám budoucí kebaby snažily usilovně něco sdělit, ale moc jsme tomu nerozuměli. Zuzka se mezitím do bečení snažila dokázat, že je flexibilní, ovcomilná a že jí vůbec nevadí spát měsíc ve spacáku v mínus pěti stupních.
Pomalu jsme pronikali do ovčího života. Radostí i strastí. Toho dne ráno umřela jedna malá ovce. Na tom by ještě nebylo nic tak divnýho, kdyby ji před náma farmář nesvlíkl z kůže a tohle ovčí pyžamo pak začal oblíkat jiný ovci. Důvod byl jedinej, zmást matku zemřelýho mláděte, aby si myslela, že tohle je ono a přijala ho za svý a dál ho krmila. Složitej ovčí business.
Po tomhle zážitku jsme se trochu začali bát, že nás ovčák taky svlíkne z kůže a naše ,,pyžamo” oblíkne někomu jinýmu, a tak jsme vzali nohy na ramena a utíkali pryč. Nicméně pokud chcete strávit léto s kebaby, je nejvyšší čas se přihlásit!
bujabéza 