,,Většina lidí sem přichází kvůli světlu. Co se mě týče, já jsem přijela kvůli mámě.“ Tenhle citát jsme dali dohromady s Henri Matissem, když jsme jednou přemýšleli o Nice. Výhoda týhle metropole je, že letadla přistávaj v podstatě v moři, a tak se máma ocitla z mrazivý Prahy rovnou na riviérce.
Hned se jí zalíbilo, že na seniory myslej na každým kroku.
Když jsem jí přesvědčila, že tu červenou tašku na kolečkách tam necháme, a že ani v kombinaci s ananasovýma botama to není dobrej nápad, dala se přemluvit na Vieux Nice. Aspoň je starý, že jo.
Hned jsme zavětřily místní speciality.
Salade nicoise – obligátní. Snažily jsme se taky rozsoudit dlouholetý spor o panisi mezi Marseille a Nice. Autorství si připisujou obě. Zkonstatovaly jsme, že rozdíl je jen v tom, že zatímco v Marseille krájej cizrnový těsto na kolečka, v Nice na hranolky. A tak závažný spory tu ti chudáci musej každodenně řešit…
I pojetí street artu je tu jiný než v Marseille. Asi nějaká old school odnož…
Máma byla informačně vybavená. Kromě průvodců nastudovala i média od Španělska po Turecko. Z italských vyčetla, že teroristi chystaj útok na plážích, a samozřejmě nejspíš dneska a v Nice. Dlouho jsme proto ostýchavě korzovaly na promenádě des Anglais. Až se máma ujistila, že obtloustlý prodavač korálků si místo samopalu nese pod šaty jen pár kilo navíc, spokojeně ulehla na azurové pobřeží.
Ale tak povrchní, abysme se jen kochaly zářivě modrou vodou a fotily selfíčka na pláži samozřejmě nejsme, a tak jsme vyrazily za o něco málo povrchnější zábavou. Obdivování umění Marca Chagalla. Umřel v 97 letech, takže nejspíš udělal pořádný kšefty v senior marketu, kromě toho ale taky namaloval pár pěknejch obrazů. A jako jeden z mála umělců zažil otevření muzea věnovanýho sobě samotnýmu. Nedoporučuje se všem, kdo maj strach z Židů, houslí, opery nebo cirkusu. Doporučuje se těm, kdo chtěj navštívit krásný muzeum s příjemnou zahradou.
Poslední obraz – Tanec – patří mezi moje nejoblíbenější vůbec. A tak můžu říct, že dny, kdy člověk vidí svýho oblíbenýho seniora i oblíbenej obraz, navíc obojí živě, nejsou vůbec špatný!
PS: Zpátky jsme to vzaly soukromou helikoptérou přes Monako, ale tak to je asi jasný…
bujabéza 