Takhle se mi to líbí, člověk si udělá prázdniny a makaj za něj jiný:) Takže tentokrát unikátní svědectví Zuzky o tom, jak demonstrovala za práva zaměstnanců: Bujabéza má prázdniny, tak jsem si dovolila přispět krátkým článkem o mojí první francouzské demonstraci.
Manifestace. Stávka. Celorepubliková. Co se to vlastně děje? I já jsem měla prázdniny, a tak jsem hned po příjezdu zbystřila po zaslechnutí slova grève (stávka) a středa. Spolubydlící mi naznačili, že nejenom Marseillani budou stávkovat kvůli novinkám v zákoníku práce. Moc jsem tomu nevěnovala pozornost, ale v práci mi hned přišlo několik emailů, tak jsem se začala vyptávat. Dozvěděla jsem se, že ministryně práce El Khomri a prezident Hollande chystají změny, které by znevýhodnily zaměstnance. O ty stejné už usiloval Sarkozy. Jeden levičák, druhý pravičák, divné že? (Pokud byste toužili po podrobnostech, zeptejte se pana Googla :))
Vyrážíme! 9. března v 11h30 odbory svolaly shromáždění na náměstí Gal de Gaulle (zkratka Général de Gaulle) a hurá do průvodu! Pokud si myslíte, že francouzské manifestace jsou jak utržené ze řetězu, tak vás asi zklamu. Dlažebními kostkami se neházelo (asi proto, že tu mají všude asfaltové chodníky) a ani vajíčka nebo rajčata nelítala vzduchem (asi je nebylo na koho házet). Z několika alegorických vozů se linula vcelku příjemná hudba, ale poněkud zastaralá, jak podotkla moje kolegyně Natacha. O sloganech se vyjádřila podobně, prý už je několikrát za svůj život pokřikovala.
Asi nejzajímavější bylo složení průvodu. Kromě pracujících se účastnila pěkná řádka studentů, důchodců a několik rodin s dětmi. S manifestacemi je asi potřeba začínat od malička. Nejvíc mě pobavil starý pán s nápisem flexibilité = précarité, který se tvářil velmi pohřebně a osamoceně se proplétal průvodem. A pak malá holčička sedící tatínkovi na ramenou a třímající oranžový transparent s neurčitým nápisem ve smyslu, že je to všechno pod naši úroveň… ty změny v zákoníku práce samozřejmě.
Odbory, socialisti, komunisti, i zvláštní odbor, který se jmenuje Santé Sud (Zdravý jih), co má společného se zákoníkem práce, netuším. Skupinka antifašistů, ekologů, anarchistů a jedna fanfára nemohly chybět.
Kolegové mi říkali, že manifestace už nejsou, co bývaly. Dřív se stávkovalo, dokud zákon neodvolali. Třeba v Paříži kdysi kamiony blokovaly všechny přístupové cesty po několik dnů. Dnes jsem v průvodu zaznamenala dobrou náladu, všichni, co se znali, si dávali bisous. Nikdo se nechoval agresivně a já jsem z toho všeho měla spíš takový trochu sváteční pocit. Pravděpodobně to bude taky tím, že o víkendu bude v Marseille karneval…
Když jsme vyšli ze starého přístavu směrem ke Castellane, zastavil mne nějaký celkem sympatický pán a ptal se, za koho tam jsem, tak jsem odvětila, že jen tak, protože jsem byla zvědavá. Načež se zeptal, jestli jsem z Německa, čímž u mne velmi klesnul, ale chvilku jsme si ještě povídali. On tam byl taky jen tak a pozval mě na ten víkendový karneval, který bude na La Plaine. Když se pán vzdálil, naše paní sekretářka se na mne uculila a podotkla, že teď vím, co to je zapojit se do manifestace. A tak jsme u Noailles usoudily, že už nám to manifestování stačí a šly jsme na oběd. Nejspíš stejně jako většina Francouzů:)
A je jasný, že pokud změna zákona neprojde, tak to bude určitě díky mojí hodinové účasti na manifestaci!
bujabéza 