Les fous sont partout – naštěstí ale vylejzaj až v létě

Bloggerka Tereza pokračuje: Aby to nevypadalo, že můj pobyt se dá shrnout jako sac à vin zaseklej v kanapi, je třeba říct, že v sobotu nastal výletní den. K autobusu proudily davy teenagerů oblečených v nejsvátečnějších teplákových soupravách, takže jsme si s Majdou narychlo alespoň prohodily navzájem šály a vyrazily do Calanques.

t45

t39

t37

t44

Jsou sice součástí Marseille, ale zároveň si člověk připadá jako někde na Korsice nebo tak. Útesy a skály přímo do moře, borovice a strašně modrá voda.

t43

t46

Otužilci tam v lednu i plavou, my jsme se hlavně procházely. Zajímavý je, že ty stezky nejsou skoro nikde zabezpečený, zato jsou obsypaný důchodcema o berlích.

t47

Po cestě zpátky mě Majda nechala prohlídnout si zvenčí tamní věznici, takže si na ten den vůbec nemůžu stěžovat.

t50

Večer jsme potkaly spoustu Majdiných kamarádů. Například hrozně sympatickej pár Malo a Coralie, co nám prozradil několik tipů, jak unést trajekt. To bylo v baru, kde Majda začala psát Bujabézu, takže jsem si připadala hrozně slavnostně, že jsem u toho.

t35

Kromě toho nás taky varovali, že v Marseille les fous sont partout, ale že jsou naštěstí v zimě zalezlý a vylezou až v létě. Taky jsme se dozvěděly další nový slovo, že se o někom dá říct: C’est une planète. Zvláštní na kolik lidí během pobytu to poměrně přesně pasovalo.

Neni divu, že jsme druhej den nasedly na pěkně fou trajekt. Je dobrý vědět, že v Marseille je velký téma vítr. Lidi o něm nápadně často mluví (údajně na tohle téma vzniklo několik sociologických průzkumů) a sem tam dokonce udělají Festival větru (haha). Jak vážný to může být, se ukázalo, když v něděli „à cause du vent“ nejezdily lodě. Už to vypadalo, že nikam na výlet nepojedeme, ale pak náhle otevřeli trasu na ostrovy Frioul.

t58

t68

Za pár euro, nečekaný zážitek! Obě promočený až za šálama jsme se snažily potlačit nevolnost, některý cestující se dokonce neubránili zděšeným výkřikům. Jedinej, kdo byl během jízdy v klidu, byl pán, co si na ostrov vezl šest pórků. Zřejmě místní lék proti mořský nemoci. Anebo to byl jen klasickej ,,planète.”

t59

Asi nikoho nepřekvapí, že na ostrově Frioul nebylo dřív nic jinýho než blázinec. Stálo to ale za to. Člověk si připadal jako ve westernu, všude skály a meluzína. Určitě doporučuju. Jen je dobrý si vzít pro jistotu pár pórků. Kdyby foukalo.

t64

20160131_140644

t61

t60

A už tu byl konec výletu. Zbývalo pár posledních chvilek na klasický turistický zážitky. Třeba na překažení krádeže svojí vlastní kabelky, nákup marseillskýho mýdla nebo focení přerostlých racků.

t57

t17

Trochu jsem se bála, že cesta na letiště bude podobně náročná jako po příjezdu, ale všechno dobře dopadlo. Místo sac à vin jsem úspěšně dovezla kufr. Návštěva to byla tak skvělá, že jsem si na svůj záměr koupit si chic klobouk vzpomněla v podstatě až na letišti, když jsem před sebou viděla slečnu s hučkou ve stylu Tří mušketýrů. Příště si pastis ani klobouk plánovat nebudu a prostě se jen zase „zaseknu v Marseille.“

t67

Tak pa!

t2


Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s