Páteční mejdlo

To byl samej přístávek támhle, kavárnička tady, takže tohle bych teda od Maxe nečekala. Doslova jsem mu sedla na mejdlo. Jeho historku o roztomilý továrně jsem zhltla i s navijákem. Výrobna Le Serail je prej totiž jednou z posledních tradičních a bůhví kdy ji zavřou, takže tam musim jet co nejdřív. Každej pátek tam dělaj zadarmo prohlídky, takže se mi to výborně hodilo do krámu s volným odpolednem.

Už jsem se viděla, jak jdu po louce do týhle panenský továrny, kolem se pasou ovce a mejdlaři mě vítaj levandulovou limonádou. Moje představy se začaly rozplývat, když jsem vystoupila na konečný metra.

mejdlo1

Ale tak co, takovej normální Jižák, a šla jsem hledat autobus. Byl skoro prázdnej, tak jsem se usadila a podle plánku zjistila, že mě čeká skoro půl hodina cesty. Trasa se klikatila po mapě směrem na sever a v tu chvíli mi to začalo docházet. Milej Max mě normálně vydal všanc nou gou zóně. Oprejskanejch paneláků přibejvalo, stejně jako cestujících v autobuse. Čím víc jsme se vzdalovali od centra, tím víc jsem si uvědomovala, jak malej zlomek Marseille každodenně vídám a jak zkreslená je představa, kterou si na základě toho vytvářím. Část, kterou jsme projížděli, ale přece jenom nebyla ještě z těch nejhorších, a vzhledem k tomu, že bylo brzký odpoledne, tak to působilo sice neutěšeně, ale poměrně normálně. Nicméně po setmění bych se tady uplně ocitnout nechtěla.

Nechtěla jsem moc provokovat nějakym focenim nebo tak a výhled z okna byl ubíjející, tak jsem z nudy začala počítat zastávky na papírovym plánku nad dveřma. Bylo to hustě popsaný a vytvářelo to takovej optickej klam, takže to bylo celkem zábavný, že jsem vždycky došla třeba k číslu dvacet, pak se mi to celý zamihotalo a musela jsem začít znova. Takže tahle zábava mi vydržela až do cíle. Mimochodem, tahle linka měla celkem 41 zastávek, slušný.

mejdlo2

Když člověk fotku hodně ořízne, tak to nakonec vypadá i celkem idylicky. Mejdlaři tam teda nepodávali limonádu, ale spíš výklad o tom, jak se vyrábí mejdlo. Popravdě řečeno jsem toho z mejdlařský terminologie ve spojení s chemickou negramotností moc nepobrala.

ČIli předkládám výklad o výrobě mejdla, zhruba jak jsem ho pochopila já: jsou dva kotle, v jednom je mejdlo bílý a v druhým zelený, do každýho kotle se naleje olivovej olej, ohřejvá se, pak se tam přidá něco dalšího a špetka mořský soli, čímž dojde k chemický reakci a začnou se oddělovat vrstvy od sebe, no a dole se udělá mejdlo a je to! Trvá to teda několik dní, ale prej to jde udělat i doma, kdybyste to chtěli zkusit podle výše uvedenýho detailního návodu… A kdyby to někdo náhodou nepochopil z popisu, přikládám ještě názornej obrázkovej návod.

mejdlo3

mejdlo4

mejdlo9

mejdlo5

mejdlo6

mejdlo7

mejdlo8

mejdlo11

Ale abych nezlehčovala význam tohodle mejdla, je to vážně kvalita, aspoň tady v nou gou zóně se to tak řiká. Obsahuje 72 % oleje (což je asi nějak výrazně hodně, když to tak zdůrazňujou), nevaděj mu alergie a kdo má revma, tak si ho má dávat pod peřinu. A kdyby ho někdo náhodou dostal k Vánocum, tak o tom tady prej nic nevěděj… ale kdyžtak děkujte Maxovi:)

mejdlo10


Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s