Kromě spousty zajímavejch zážitků jsem si z Marseille do Prahy přivezla ještě jeden dárek. Vykutálel se u mámy na předsíni. Nevim, jestli Francouzi neuměj pořádně dělat zrcadla nebo co, ale ukázalo se to právě až tam. Dva hermelíny, co se mi usadily ve tvářích (a nejen ve tvářích). Jako to občas dělaj všecky holky, vždycky … More Snědla jsem
Uvědomila jsem, jak je hezký i těžký se vracet. A jak rychlý zapadnout do zajetejch kolejí a upletenejch sítí. Uvědomila jsem si, jak je prostor a čas v Praze jasně danej. Známý tváře, známý místa, známý témata. Uvědomila jsem si, jak je těžký mít tolik lidí nablízku. A jak je těžký slyšet a vidět všechny … More Uvědomila jsem
Slyšela jsem, že v Praze už zavedli automaty na lístky (moje ségra bejvá někdy dost vtipná!), slyšela jsem, že spát u mámy je stejně nejlepší. Slyšela jsem, že sehnat kapra je v dnešní době problém, zato k ministrovi se člověk dostane celkem hladce. Viděla jsem výstavu vězeňskejch péefek, publikovatelných je málo. Viděla jsem filmy The … More Slyšela jsem, viděla jsem
bujabéza 