bujabéza

O street artu na Cours Julien už jste se mohli dočíst v jedný nejmenovaný knížce o Marseille. Je tu ale ještě jedna podobně vyhlášená čtvrť – Le Panier, kde sprejeři pořádaj dvouhodinový prohlídky Street Art Tour Le Panier. Provázej po čtvrti, kde sami bydlej a znaj její pravidla. Při exkurzi se tak dozvíte spoustu věcí nejen o street artu.

O street artu třeba to, že mu nikdo vlastně street art neřiká, protože slovo vymyslely galerie, když z něj začaly dělat oficiální umění. Správnej marsejskej sprejer používá jedině ,,graff.” Jak říkal náš průvodce Asha Oner, cílem street artu je ukázat něco ostatním, zatímco graff je spíš egotrip a stystém kódů ulice. Každej graffeur má svůj blaze čili co nejkrutější pseudonym poskládanejch z písmen, který vedle sebe musej dobře vypadat. Čím vejš a na co nejmíň dostupným místě, tím líp. K tomu samozřejmě potřebujete správnou crew, Asha jich má třeba sedm. Do výbavy dál patří univerzální klíč pro otevírání dveří na střechy nebo vesta SNCF, v níž předstíráte zaměstnance drah.

A teď už k typologii (předem se omlouvám za amatérskej výklad:))

Mozaika – přilepený kostičky na zdi. Nejznámější umělec je pařížskej Invader, kterej se inspiruje hrou Space Invaders. V Marseille se vyskytuje třeba Punky.

Nálepky – asi netřeba vysvětlovat

Accroche – dílo přilepený ve vejšce. V Marseille nejznámější hadi od jihoameričana Oreho a hlavy Charlese de Gaulla od Mister P, kterej pochází z Lille jako Charles.

Affiche (plakát) – dopředu připravený dílo, který se pak nalepí na zeď, v Marseille známý třeba ženský hlavy od Manyoly.

Tag – nápis z písmen, když má vyplněnej interiér, pak je to graff.

Caligraff – kaligrafie smíchaná s graffem, v Marseille proslavil Joker.

3D – graff ve 3D (překvapivě), v Marseille třeba Peeta nebo hostující Španělka Cinta Vidal.

Pochoir (šablona) – něco jako legendární foukací fixy, akorát místo na tričko foukáte sprejem na zeď podle šablony.

Malovat na zeď je sice hezký, ale moc si tim člověk nevydělá, v Marseille je proto běžný, že obchody platěj za to, že jim sprejeři vyzdoběj výlohu na přání. Tady třeba Gamo dělal Ninju na přání za 400 EUR za dvě hodiny.

Jindy jdou ale peníze stranou a nastupujou emoce. Tady dvě památný zdi: první za kamaráda, druhá za všechny zemřelý sprejery (statistiky mluvěj průměrně o jednom měsíčně, většinou zasažení proudem, případně rakovina, když nenosí ochranný masky).

Naopak vůbec nejjednodušší je okopčit oblíbenej motiv od někoho jinýho. Na černý listině je tu proto Nhobi, kterej prej dělá plagiáty jinýho brazilskýho umělce. A úspěšně, jeho freska patří k jedný z nejfotografovanějších ve městě.

Asha je proto hrdej spíš na dílo svojí crew, který je hned vedle.

A na závěr ještě pár mejch oblíbenejch, hlavně ten první, kde oceňuju práci se zdí:)

Jo a taky je to teda trestný, ve Francii můžete dostat 2 roky vězení a 30 000 EUR pokutu (za plakáty míň, proto jsou čím dál oblíbenější), kontroloři ale prej radši seděj na pastisu v báru, než aby kontrolovali, a tak Panier vypadá tak, jak vypadá:)

Tak hezký Velikonoce v kruhu vašich crew!