bujabéza

Koření, drahé látky a tabák – klasický přístavní zboží. Nevím, jak je na tom současný trh s látkami, ale cigára v Marseille rozhodně pořád frčej ve velkým. Kdo má peníze, nakupuje v trafikách, kdo nemá, od překupníků. Se stoupající cenou za krabičku se druhý způsob rozmáhá čím dál víc. Vlastně už mi ani nepřijde divný, že mi cestou přes trh na Noailles co chvíli někdo do ucha šeptá: Marlboro, pas cher! Prodeje cigaret tu dosahují největších čísel z Francie, takže začneme hádankou. Kolik vajglů se podle vás každých dvacet minut vyprodukuje ve městě? Odpověď se nachází v téhle lahvi, zhruba patnáct tisíc.

Podle neoficiálních průzkumů končí na ulici až 80 % všech nedopalků. Vzhledem k tomu, že jejich rozklad trvá zhruba měsíc, je jasný, že mezitím přijde aspoň jednou déšť nebo vítr, takže většina z nich se začne valit ze strmých ulic rovnou do moře. Vajgly na ulici, v kanálech, v moři, nebo vlastně kdekoliv, vrtaly dlouho hlavě i Abdesovi, současnému vedoucímu organizace Recyclop.

Poprvé se zděsil, když před dvaceti lety pracoval jako učitel v Paříži a chodil s dětmi do parku. Jakmile chtěl připravit hru na zemi, musel děti usadit do nechutného hnízda špačků. ,,Odpady mě vždycky bavily, ze starých kovů jsem vyráběl lampy, ale u vajglů jsem pořád nenacházel řešení. Věděl jsem jen, že jsou všude a že se s tím musí něco dělat.“

Lehce punkový život zavedl Abdese před třemi lety na krátkou zastávku do Marseille a pak na Ibizu, kde si přivydělával v restauraci. Přes den měl spoustu volného času, který chtěl využít na opěvovaných ,,nádherných plážích.“ Znovu ho ale vyděsilo, že si ručník pokládá ne na panenský písek, ale na hromadu vajglů. A tak začal ve volném čase sbírat a vzdělávat se na internetu. Spojil se s organizací Terra Cycle, která se podle něj jako jedna z mála na světě zabývá recyklací cigaret, a začal se rodit nápad.

Vrátil se do Marseille a zjistil, že je to tu s vajglama ještě horší než v Paříži a že to bude to pravé místo, kde se angažovat. Založil spolek Recyclop – un oeil sur la planete. Slovní hříčka recyklace+clop (francouzsky cigáro), a zároveň obraz Kyklopa, co dohlíží na planetu. Štěstí mu hrálo do karet, protože brzo narazil na podobně smýšlejícího bláznivého Angličana Edmunda, který zhruba v podobnou dobu v Marseille rozjíždí aktivitu 1 Piece of Rubbish.

Edmund skrze sociální sítě motivuje lidi, aby každý den sebrali jeden odpadek, vyfotili se s ním a hashtagem 1pieceofrubbish a hodili ho do koše. S Abdesem tak začali pořádat uklízecí dny, především na pláži. K tomu se přidal správce stránek Humans of Marseille se svojí sítí kontaktů a společně dali dohromady pěknou řádku dobrovolníků. Nasbírané vajgly posílají právě zmíněné organizaci Terra Cycle, která se pak stará o jejich recyklaci.

Od sbírání byl kousek k nápadu přenosných popelníků. ,,Ty už samozřejmě existovaly dřív, ale kuřáci si je nechtěli kupovat, navíc si stěžovali, že to smrdí, když do nich típali cigaretu, a tak ji radši hodili na zem.“ Jako popelníky proto začal Abdes používat krabičky od filmů, které vystlal plechovou zátkou z lahví. Cigareta se tak nemusí típat, může se vhodit celá, nic nesmrdí, krabička je navíc neprodyšně uzavíratelná, takže nesmrdí ani okolí. Krabičky začal sbírat po kamarádech, postupem času je objednával na internetu. A pak zadarmo rozdával při uklízecích akcích, nebo jen tak při procházce po pláži. ,,Neříkám, že je to geniální řešení, samozřejmě narážíme třeba na problém, že lidi to sice típnou do krabičky, ale pak to hoděj na zem i s ní, ale bereme to jako první komunikační nástroj. Něco, co si lidi zapamatujou, a aspoň někomu z nich snad uvízne v hlavě, že příště může dojít s vajglem rovnou do koše.“ Iniciativu ocenila i radnice, finančně se podílet nechce, ale poprosila, jestli by na krabičky nemohla nalepit svoje logo. Abdes překvapivě odmítl…

Upozornit na problém, začít o něm mluvit, je podle Abdese v tuto chvíli nejzásadnější. ,,Musíme vymyslet nový způsoby, jak oslovit kuřáky, ne je jenom obviňovat, že kouřej a dělaj bordel.“ V chudých čtvrtích proto bude podle něj zásadní mluvit k lidem arabsky a najít jim blízký komunikační prostředek. Uvažuje o komiksu se známými postavičkami z islámského světa. Těží taky z toho, že je sám kuřák. ,,Nejsem pro ně někdo, kdo je nutí odnaučit kouřit, řikám jim jenom, dívejte se, já taky kouřim, ale aspoň to pak neházim na zem.“ Nejsou to ale jen nižší vrstvy, které je potřeba oslovit. ,,Ty ještě dokážu omluvit, ale co mě vážně překvapuje, jsou lidi, co jdou na Cours Julien na bio trh, pak si sednou vedle do kavárny a vesele kouřej a házej vajgly na zem, vždyť to je úplně nelogický! Měli by být dost vzdělaní na to, aby se na internetu podívali, co tím vlastně způsobují.“

Protože čtenáři Bujabézy jsou jistě taky dostatečně vzdělaní, nebudu vás tady zatěžovat exkurzem do problematiky rozkladů cigaretových nedopalků, nicméně doporučuju podívat se na stránky  organizace Terra Cycle, případně si najít některý čísla, jsou celkem zajímavý.

Ale k něčemu zábavnějšímu než k číslům. Edmund s Abdesem teď čeká projekt, který už prý funguje v Londýně. Tzv. hlasovací popelníky. Spočívá to v tom, že se po městě instalují hlasovací urny se dvěma dírami. Na jednu se napíše třeba Trump a na druhou Clintonová, nebo třeba Paříž a Marseille. A lidi pak hlasují pro svoje oblíbence podle toho, kam hodí vajgl. Výsledky se pak prezentují na Facebooku a podobně. Samozřejmě to nemá nikoho motivovat ke kouření, jen zvýšit motivaci lidí k neodhazování na zem.

V dlouhodobějším horizontu jsou pak přednášky na gymplech a školení pro firmy a bary. Většina kaváren a barů v Marseille totiž tvrdí, že stejně všechno rozfouká vítr, a tak je vlastně zbytečný popelníky před svoje podniky vůbec umisťovat.

Během mojí návštěvy Recyclopu zavítají taky dvě postarší paní, co je kancelář zaujala z ulice. ,,Vidíte a já sbírám jeden odpadek denně, a to ani nevím o téhle organizaci. Je to bezvadný, ráda se připojím, až budete něco pořádat, držím vám palce, ještě udělejte něco s těma psíma exrementama.“ Do sbírání bobků do krabiček od filmů se zatím Abdes nehrne, ale z návštěvy má radost. ,,Podobný slova jsou neskutečná motivace, jak vidíš, je tady spousta lidí, co Marseille milujou, teď musíme jen spojit síly dohromady a udělat maximum pro to, abysme tomuhle městu i planetě vrátili to, co nám dávaj.“