O problémech s bisou už jsem myslim jednou psala. Nejenomže je to průměrnýmu Čechovi prostě nepříjemný líbat cizí lidi, ale ještě nikdy neví, kam a co, takže ve výsledku většinou líbá cizímu člověku nos. Nějak už jsem si ale zvykla. Když vchází v práci technik, co už v osum ráno smrdí jak opilá ryba, skláním se pod stůl a hledám něco v koši. Před uklízečkou, co při bisou letmo hladí smetáčkem, utíkám na záchod.
Málem už bych zapomněla, jak je to velký téma, dokud nevypuknul skandál! Způsobil ho kdo jinej než Češi. Na zapalování táboráčků v národnim parku to nemá, ale i tak udělala bisougate celkem dojem. Seběhlo se to tak.
Nejmenovaná česká návštěva chtěla vidět všechno a když oběhla dvakrát Calanques, nezbejvalo než vyrazit na večírek k Rafaelovi, kde bylo asi patnáct lidí.
Jako správný Češi po příchodu mávneme rukou do davu, řekneme párkrát za sebou ca va ca va a s dobrým pocitem, jak jsme to pěkně zvládli, si stoupneme do koutku, kde se celkem dobře bavíme, přestože pijeme pivo z lahvičky o objemu 25 cl.
Všichni tušej, že v našem kroužku je největší zábava a tak se k nám tu nachomejtne pilot, kterej dá A. jeho první mužské bisou v životě. Portugalec, co prohodí pár vtipů o sardinkách, i bavič, co se rozzáří při slově Praha: Moji kamarádi si to tam pochvalovali, byli do devíti do rána ve striptýz baru! No v tamtom… tom… dívá se na nás s M. a zoufale hledá nápovědu, jako bysme tam snad pracovaly. Pak přidá historku, jak se francouzské ženy bojí pouštět francouzské muže do Prahy kvůli návštěvě podobných zařízení a tím se konverzace o pražských best of vyčerpá.
Pivo menší než malé pivo mizí a my s ním… pěkně po česku, tak nenápadně jako jsme přišli. Druhej den si jdu vyzvednou něco k Rafaelovi a asi po druhý větě se na mě závažně podívá: Když přijdeme na akci, všechny jednotlivě obejdeme a dáme všem bisou. Haha, doufám, že si dělá trochu srandu a snažim se vtipkovat. Stejně vážně se ale na mě dívaj jeho spolubydlící, a tak pochopim, že jde o vážnou věc. – V cizí zemi se ctí pravidla dané země. – Tohle se nesluší. A jak pak chceme bavit se všema, když jim ani nedáme bisou. Pomyslim si, jak se spíš chtěj bavit oni, když nechtěj mluvit anglicky, ale nechám to.
Hájim nás líp než politik. My Češi to myslíme upřímně ! Nejsme pokrytci! Líbání v Čechách nechceme! A nemůžu přece nutit svoje ubohý kamarády z Čečenska znavený celodenním pojídáním krevet na pláži a následným počítáním lajků na instagramu obcházet patnáct cizích lidí na gauči, padat jim do talíře a líbat jim čelo.
Nezabralo to. Diskuze začíná být zbytečně vážná, a tak přece jen přihodim fórek: No jo, ale tak A. má aspoň zážitek, jak v Marseille poprvý líbal chlapa! Jak už tomu tak bejvá, svýmu vtipu se směju jenom já, a tak jen slíbim, že příště budeme líbat všechny, hned a co nejvíc.
A tak jsme zas posunuli českou image o kus dál. Sice se všichni v Praze celkem obstojně svlíkáme, ale na líbání nás neužije. Snad budou francouzské ženy aspoň o něco klidnější…
#frenchkiss #bisou #libacka #polibfrancouze #fauxpas #mnetonevadi #culture #czechbeerculture #traveling #meetingpeople #friends #exfriends
bujabéza 