Když přijede máma, snažíte se jí ukázat Marseille v nejlepším středomořským světle. Ty odpadky asi navál vítr, na červenou přecházíte samozřejmě jenom výjimečně a ten vožralej řidič nejspíš jede do porodnice. Postupně začnete dávkovat marseillský triumfy. Vezmete ji na street artovskou prohlídku se spolubydlícím.
Seznámíte ji s místní alternativní scénou.
A co víc, pozvete k tomu i celostátní televizi M6, aby vás natočila.
Je třeba říct, že Cours Julien pochopila máma rychle. A quartier des créateurs přejmenovala na čtvrť kreatur.
A když se zeptáte, jak se jí to líbilo, řekne: Hezký, akorát teda dost foukalo.
Druhej den běžíte, aby byla mezi prvníma, kdo uvidí zbrusu novou výstavu Picassa v MUCEM.
Chlubíte se přístavem.
Tady to je pěkný, ale tam na tom kole nahoře musí teda pěkně foukat! Zhodnotí nová místa máma.
Objednáte loď a ukazujete jí nejtajnější pláže.
I ty s největší koncentrací windsurfařů na vlnu čtvereční.
Asi už trochu tušíte, jak den strávenej u moře, kde je vítr ještě silnější než jinde, máma okomentovala…
Víte, že je teď v kurzu Zaha Hadid a tak lovíte z rukávu svýho krátkýho trička poslední triumfy – koukej, ta budova je od ní!
A máme tady oranžovej toaleťák! Ten jsi ještě určitě nikde neviděla!
Hihihihehehe, legrační zpěvák, viď? No jo, ta proslavená chanson francaise!
A vidíš ty velký židle, ty jsou pákistánský, tady je to totiž multikulturní a všichni se spolu kamaráděj. Mezi soustem nánu a tikky massaly máma utrousí: Jé, zas jsem si vzpomněla, jak v těch Calanques foukalo.
Na další atrakce už rezignujete a poslední den jdete jen tak pozdravit kamarády z Gallery on Wheels na vernisáž. Dostanete hroznej hlad. Vedle je naštěstí bezzubej Syřan. Jeden z nejlevnějších stánků v Marseille. Rychle tam zaběhnete a usadíte se k provizornímu stolku na chodníku.
A pak se otočíte na mámu. Sedí tam v plastový židličce nakloněný z kopce dolů div že nespadne, obestlaná igeliťákama a nedojedenejma zbytkama, zakousne se do kebabu, a vy i přes šílený troubení všudeprojíždějících aut uslyšíte, jak se zasměje a spokojeně řekne: Ježiš, tady to je bezvadný, tady vůbec nefouká!
A pak vymejšlejte program pro mámy… Tak hezkej svátek, mami:)
Na to bych řekla jenom – ještěže jí neodfouk mistrál!
LikeLike
Haha, přesně jsem tušila, že ty pro tohle budeš mít pochopení:)
LikeLike
No mistrál by už byl zážitek. Ale houpající se loď byla taky skvělá. I když to z blogu není moc zřejmé, tak se mi tam straaašně líbilo a rýmu jsem dostala naopak týden po návratu v naší české zatuchlině.
LikeLike